{"id":9784,"date":"2026-03-11T06:35:10","date_gmt":"2026-03-11T06:35:10","guid":{"rendered":"https:\/\/global-business-recruiting.de\/?page_id=9784"},"modified":"2026-03-29T12:45:11","modified_gmt":"2026-03-29T12:45:11","slug":"historie-a-vyvoj-svarovani","status":"publish","type":"page","link":"https:\/\/global-business-recruiting.de\/cs\/wissen\/schweissen-geschichte-und-entstehung\/","title":{"rendered":"Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed - historie a v\u00fdvoj"},"content":{"rendered":"

Zat\u00edmco dnes je sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ned\u00edlnou sou\u010d\u00e1st\u00ed mnoha ka\u017edodenn\u00edch \u010dinnost\u00ed, v historii muselo za\u010d\u00edt a pot\u00e9 proch\u00e1zet r\u016fzn\u00fdmi f\u00e1zemi v\u00fdvoje. Jen tak, metodou pokus\u016f a omyl\u016f, se z n\u011bj stalo to, co zn\u00e1me dnes.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed jako proces spojov\u00e1n\u00ed obrobk\u016f nen\u00ed ve skute\u010dnosti nic nov\u00e9ho. Dnes si pod pojmem sva\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159edstav\u00edme automobilov\u00fd pr\u016fmysl, stavbu lod\u00ed a stroj\u00edrenstv\u00ed. Nic z toho v minulosti neexistovalo, ale i tehdy bylo t\u0159eba v\u011bci spojovat a spoj musel b\u00fdt kvalitn\u00ed a p\u0159edev\u0161\u00edm velmi odoln\u00fd.<\/p>\n

N\u00e1lezy z hrobek Sumer\u016f dokazuj\u00ed, \u017ee ji\u017e v t\u00e9to dob\u011b se materi\u00e1ly spojovaly pomoc\u00ed sva\u0159ovac\u00edch technik. Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed samoz\u0159ejm\u011b nebylo tak rozvinut\u00e9 jako dnes. Lze jej sp\u00ed\u0161e ch\u00e1pat jako tvrd\u00e9 p\u00e1jen\u00ed zlata, st\u0159\u00edbra a m\u011bdi. Ve skute\u010dnosti je p\u00e1jen\u00ed jedn\u00edm z nejstar\u0161\u00edch zn\u00e1m\u00fdch tepeln\u00fdch spojovac\u00edch postup\u016f. Po p\u00e1jen\u00ed n\u00e1sledovalo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvalo k v\u00fdrob\u011b zbran\u00ed, n\u00e1stroj\u016f, artefakt\u016f a dal\u0161\u00edch v\u011bc\u00ed z kovu. Tato technika se pou\u017e\u00edvala ji\u017e p\u0159ed 3 000 lety a je skute\u010dn\u00fdm p\u0159edch\u016fdcem toho, co dnes zn\u00e1me jako ru\u010dn\u00ed sva\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159i po\u017e\u00e1ru<\/h2>\n

Slovo \u201esva\u0159ov\u00e1n\u00ed\u201c m\u00e1 tak\u00e9 velmi pravd\u011bpodobn\u011b p\u016fvod v procesu sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm. Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z potu, z pocen\u00ed. Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm se prov\u00e1d\u011blo v kov\u00e1\u0159sk\u00e9m ohni a povrch obrobk\u016f se \u201epotil\u201c, \u010d\u00edm\u017e pak vznikl spoj. Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm m\u011blo vlastn\u011b z\u016fstat jedinou metodou sva\u0159ov\u00e1n\u00ed po velmi dlouhou dobu. Teprve kdy\u017e se poda\u0159ilo pomoc\u00ed kysl\u00edku a palivov\u00fdch plyn\u016f vytvo\u0159it plameny s mnohem vy\u0161\u0161\u00ed energi\u00ed, byly vyvinuty nov\u00e9 metody sva\u0159ov\u00e1n\u00ed. Zat\u00edmco p\u0159i sva\u0159ov\u00e1n\u00ed plamenem se pou\u017e\u00edvalo mal\u00e9 mno\u017estv\u00ed tepla a velk\u00fd tlak, \u017ehav\u011bj\u0161\u00ed plameny nov\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed se obe\u0161ly bez tlaku. Tak se zrodilo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed plynem jako prvn\u00ed forma tavn\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed a poprv\u00e9 bylo pou\u017eito v roce 1840.<\/p>\n

\u0158ez\u00e1n\u00ed plamenem<\/h2>\n

Plamenn\u00e9 \u0159ez\u00e1n\u00ed se objevilo v letech 1901-1905 a rovn\u011b\u017e se prosadilo jako d\u016fle\u017eit\u00fd proces. Ve 40. letech 20. stolet\u00ed n\u00e1sledovalo obloukov\u00e9 a odporov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed. Pro ne\u017eelezn\u00e9 kovy se prosadilo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v ochrann\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e.<\/p>\n

V roce 1946 k n\u011bmu p\u0159ibylo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed TIG, kter\u00e9 se vyvinulo z obloukov\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed uhl\u00edkem. Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed metodou MIG bylo zavedeno v roce 1948 a sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v ochrann\u00e9m plynu MAG je dodnes jedn\u00edm z nejpou\u017e\u00edvan\u011bj\u0161\u00edch sva\u0159ovac\u00edch postup\u016f.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed tedy existuje ji\u017e n\u011bkolik tis\u00edcilet\u00ed, p\u0159i\u010dem\u017e Sumerov\u00e9 a Chetit\u00e9 s n\u00edm za\u010dali ve 3. tis\u00edcilet\u00ed p\u0159. n. l. Jeho rychl\u00fd rozvoj do dne\u0161n\u00ed podoby v\u0161ak za\u010dal a\u017e v 19. stolet\u00ed, kdy v\u0161eobecn\u00fd pokrok vedl k v\u00fdvoji nov\u00fdch sva\u0159ovac\u00edch postup\u016f.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm a kladivem<\/h2>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm a kladivem za\u010dalo p\u0159ibli\u017en\u011b 1500 let p\u0159ed Kristem. Jeho po\u010d\u00e1tky lze vysledovat v Mal\u00e9 Asii a pou\u017e\u00edvalo se ke spojov\u00e1n\u00ed kovov\u00fdch materi\u00e1l\u016f. Pouze d\u00edky sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm bylo mo\u017en\u00e9 od po\u010d\u00e1tku doby \u017eelezn\u00e9 a\u017e do 19. stolet\u00ed vyr\u00e1b\u011bt v kov\u00e1rn\u00e1ch n\u00e1stroje, zem\u011bd\u011blsk\u00e1 za\u0159\u00edzen\u00ed, zbran\u011b a m\u0159\u00ed\u017ee.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm se b\u011bhem mnoha let stalo sou\u010d\u00e1st\u00ed velmi slo\u017eit\u00fdch proces\u016f, kter\u00e9 zahrnovaly tak\u00e9 kov\u00e1n\u00ed houbov\u00e9ho \u017eeleza, opalov\u00e1n\u00ed, tj. \u010di\u0161t\u011bn\u00ed \u017eeleza a jeho n\u011bkolikan\u00e1sobn\u00e9 skl\u00e1d\u00e1n\u00ed. Po t\u011bchto kroc\u00edch pak n\u00e1sledoval proces \u017e\u00e1rov\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed taven\u00edm v plynu<\/h2>\n

Acetylen objevil Edmund Davy v roce 1836. Carl von Linde nav\u00edc v roce 1895 vyvinul metodu zkapal\u0148ov\u00e1n\u00ed vzduchu. Ob\u011b metody umo\u017enily vytv\u00e1\u0159et plameny s velmi vysokou energi\u00ed. To n\u00e1sledn\u011b vedlo k pokroku ve sva\u0159ov\u00e1n\u00ed a umo\u017enilo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed taven\u00edm.<\/p>\n

S plamenem poh\u00e1n\u011bn\u00fdm acetylenem a kysl\u00edkem bylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout teplot vy\u0161\u0161\u00edch ne\u017e 3 000 \u00b0C. To bylo o 500 \u00b0C v\u00edce, ne\u017e bylo mo\u017en\u00e9 dos\u00e1hnout plamenem ze sm\u011bsi kysl\u00edku a vod\u00edku. T\u00edm se otev\u0159ela cesta ke sva\u0159ovac\u00edmu ho\u0159\u00e1ku, kter\u00fd znamenal po\u010d\u00e1tek sva\u0159ov\u00e1n\u00ed taven\u00edm v plynu, i kdy\u017e se zpo\u010d\u00e1tku je\u0161t\u011b ozna\u010dovalo jako sva\u0159ov\u00e1n\u00ed kysl\u00edkov\u00fdm palivem.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b spole\u010dnosti Chemische Fabrik Griesheim-Elektron a Dr\u00e4gerwerk L\u00fcbeck, Heinr. & Berh. Dr\u00e4ger d\u00e1le rozv\u00edjely technologii sva\u0159ov\u00e1n\u00ed taven\u00edm v plynu. To vedlo k v\u00fdvoji kysl\u00edkovod\u00edkov\u00e9ho ho\u0159\u00e1ku pro sva\u0159ov\u00e1n\u00ed a \u0159ez\u00e1n\u00ed v roce 1896 a n\u00e1sledn\u011b kysl\u00edkovod\u00edkov\u00e9ho sva\u0159ovac\u00edho ho\u0159\u00e1ku Dr\u00e4ger v letech 1900 a 1901. Ve spolupr\u00e1ci s Ernstem Wissem ze spole\u010dnosti Chemische Fabrik Griesheim-Elektron byla zalo\u017eena pracovn\u00ed skupina, kter\u00e1 n\u00e1sledn\u011b d\u00e1le rozv\u00edjela techniky sva\u0159ov\u00e1n\u00ed a \u0159ez\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed<\/h2>\n

Dal\u0161\u00ed pokrok umo\u017enil vznik obloukov\u00e9ho nebo elektrick\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed. Ten spo\u010d\u00edval v objevu elektrick\u00e9ho oblouku a zah\u00e1jen\u00ed pr\u016fmyslov\u00e9 v\u00fdroby elekt\u0159iny. To umo\u017enilo vyu\u017e\u00edt tuto elekt\u0159inu a j\u00ed vytvo\u0159en\u00fd oblouk pro tavn\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed.<\/p>\n

Elektrick\u00fd oblouk pro tavn\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed poprv\u00e9 pou\u017eili Nikolaj Nikolajevi\u010d Benardos a Stanislaw Olszewski. Pou\u017eili dv\u011b uhl\u00edkov\u00e9 elektrody, aby vytvo\u0159ili vhodn\u00e9 teploty pro oblouk.<\/p>\n

Nikolaj Gavrilovi\u010d Slavjanov n\u00e1sledn\u011b tento proces d\u00e1le rozvinul. V roce 1891 za\u010dal nahrazovat uhl\u00edkov\u00e9 elektrody kovovou ty\u010d\u00ed. Ta byla nejen nosi\u010dem oblouku, ale slou\u017eila tak\u00e9 jako p\u0159\u00eddavn\u00e9 sva\u0159ovac\u00ed t\u011bleso. Takto vytvo\u0159en\u00e9 ty\u010dov\u00e9 elektrody v\u0161ak zpo\u010d\u00e1tku nebyly obalen\u00e9. To znamenalo, \u017ee nebylo snadn\u00e9 chr\u00e1nit m\u00edsto sva\u0159ov\u00e1n\u00ed p\u0159ed vzduchem a s t\u00edm souvisej\u00edc\u00ed oxidac\u00ed. I tak byl tento zp\u016fsob sva\u0159ov\u00e1n\u00ed zpo\u010d\u00e1tku pon\u011bkud n\u00e1ro\u010dn\u00fd.<\/p>\n

To napravil v roce 1907 Oscar Kjellberg. Napadlo ho zlep\u0161it vlastnosti oblouku pota\u017een\u00edm kovov\u00fdch ty\u010dov\u00fdch elektrod. To tak\u00e9 znamenalo, \u017ee svarov\u00e1 l\u00e1ze\u0148 byla chr\u00e1n\u011bna p\u0159ed atmosf\u00e9rick\u00fdm kysl\u00edkem.<\/p>\n

To vedlo k v\u00fdvoji r\u016fzn\u00fdch povlak\u016f pro sva\u0159ov\u00e1n\u00ed elektrodami, kter\u00e9 rovn\u011b\u017e odpov\u00eddaly metalurgick\u00fdm vlastnostem materi\u00e1lu. To vedlo k tomu, \u017ee se ru\u010dn\u00ed obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed obalen\u00fdch ty\u010dov\u00fdch elektrod stalo standardn\u00edm sva\u0159ovac\u00edm postupem.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed metodou TIG<\/h2>\n

V t\u00e9 dob\u011b se v\u0161ak vyskytl z\u00e1sadn\u00ed probl\u00e9m s ve\u0161ker\u00fdm vyvinut\u00fdm sva\u0159ov\u00e1n\u00edm. Nikdo s n\u00edm nemohl sva\u0159ovat ho\u0159\u010d\u00edk, proto\u017ee tento kov byl vysoce ho\u0159lav\u00fd. Z\u016fst\u00e1val j\u00edm, i kdy\u017e byl ve slitin\u011b. Russel Meredith ze spole\u010dnosti Northrop Aircraft se proto pokusil vyvinout postup, kter\u00fd by zabr\u00e1nil vzn\u00edcen\u00ed ho\u0159\u010d\u00edku.<\/p>\n

P\u0159i sva\u0159ov\u00e1n\u00ed pou\u017e\u00edval elektrodu z wolframu a ochrann\u00fd plyn TIG tvo\u0159en\u00fd heliem. Meredith jej nazval Heliarc, ale sva\u0159ov\u00e1n\u00ed TIG se za\u010dalo ozna\u010dovat jako sva\u0159ov\u00e1n\u00ed wolframov\u00fdm inertn\u00edm plynem.<\/p>\n

V pr\u016fb\u011bhu let bylo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed metodou TIG mnohokr\u00e1t zdokonaleno. Pat\u0159\u00ed mezi n\u011b chlazen\u00ed vodou a pou\u017e\u00edv\u00e1n\u00ed trysek ochrann\u00e9ho plynu. Zlep\u0161ilo se tak\u00e9 slo\u017een\u00ed elektrod a zdroj\u016f energie. Zejm\u00e9na posledn\u00ed jmenovan\u00e9 vedlo k tomu, \u017ee sva\u0159ovac\u00ed nap\u011bt\u00ed bylo p\u0159ekryto vysokofrekven\u010dn\u00edm nap\u011bt\u00edm. To umo\u017enilo sva\u0159ovat hlin\u00edk tak\u00e9 st\u0159\u00eddav\u00fdm proudem.<\/p>\n

Obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed plynem<\/h2>\n

V roce 1935 byl ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii zaregistrov\u00e1n v\u00fdznamn\u00fd patent s n\u00e1zvem \u201eImprovements in Electric Arc Welding\u201c. K ovl\u00e1d\u00e1n\u00ed c\u00edvky, kter\u00e1 rovnom\u011brn\u011b p\u0159iv\u00e1d\u011bla dr\u00e1t\u011bnou elektrodu, se pou\u017e\u00edval pod\u00e1vac\u00ed motor.<\/p>\n

Perry J. Rieppel na n\u011bm postavil sv\u016fj patent, kter\u00fd v roce 1948 zaregistroval v USA. Kombinoval obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed s elektrickou c\u00edvkou a sledov\u00e1n\u00edm elektrod pomoc\u00ed ochrann\u00e9ho plynu. Pou\u017e\u00edvaly se inertn\u00ed plyny, nap\u0159\u00edklad argon a helium. Proto se toto sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ozna\u010duje tak\u00e9 jako sva\u0159ov\u00e1n\u00ed argonem nebo heliem.<\/p>\n

S\u00e1m Rieppel pou\u017e\u00edval pro sv\u016fj postup n\u00e1zev \u201esva\u0159ov\u00e1n\u00ed v ochrann\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e\u201c. Ten se pak stal term\u00ednem SIGMA welding, co\u017e znamen\u00e1 \u201eobloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed kov\u016f v ochrann\u00e9m plynu\u201c, dokud se pou\u017e\u00edvaly inertn\u00ed plyny.<\/p>\n

V Sov\u011btsk\u00e9m svazu se t\u00edmto probl\u00e9mem zab\u00fdvali in\u017een\u00fd\u0159i N. M. Novo\u017eilov a K. V. Liubavskij, kte\u0159\u00ed jako ochranu pou\u017eili CO2. To je vedlo k tomu, \u017ee v 50. letech 20. stolet\u00ed vyvinuli speci\u00e1ln\u00ed vodi\u010de, jejich\u017e vlastnosti vyrovn\u00e1valy vypalov\u00e1n\u00ed. To umo\u017enilo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed CO2 nebo MAG, tj. sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v aktivn\u00edm plynu, kter\u00e9 nyn\u00ed umo\u017enilo, aby svary m\u011bly odpov\u00eddaj\u00edc\u00ed kvalitu.<\/p>\n

N\u00e1sledn\u011b bylo obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed plynem d\u00e1le rozv\u00edjeno. Nap\u0159\u00edklad \u0159\u00edzen\u00e9 zdroje proudu umo\u017enily c\u00edlen\u011b \u0159\u00eddit proces nan\u00e1\u0161en\u00ed. Proudov\u00e9 impulzy \u0159\u00eddily p\u0159enos materi\u00e1lu. To umo\u017enilo sn\u00ed\u017eit p\u0159\u00edvod tepla do materi\u00e1l\u016f p\u0159i sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v ochrann\u00e9m plynu a zv\u00fd\u0161it rychlost nan\u00e1\u0161en\u00ed, \u010d\u00edm\u017e se zv\u00fd\u0161ila produktivita.<\/p>\n

Impulsn\u00ed sva\u0159ov\u00e1n\u00ed<\/h2>\n

P\u0159i sva\u0159ov\u00e1n\u00ed metodou MIG\/MAG doch\u00e1z\u00ed p\u0159i pou\u017eit\u00ed kr\u00e1tk\u00e9ho oblouku k nerovnom\u011brn\u00e9mu p\u0159enosu materi\u00e1lu. Pulzn\u00ed sva\u0159ov\u00e1n\u00ed bylo zavedeno proto, aby bylo mo\u017en\u00e9 c\u00edlen\u011b kontrolovat odd\u011blov\u00e1n\u00ed kapek roztaven\u00e9ho materi\u00e1lu. Zde se pou\u017e\u00edvaj\u00ed proudov\u00e9 impulsy, p\u0159i nich\u017e se v d\u016fsledku zv\u00fd\u0161en\u00ed proudu odd\u011bluje v\u017edy jedna kapka.<\/p>\n

Zpo\u010d\u00e1tku se pro tento proces pou\u017e\u00edvaly dva zdroje energie. S p\u0159\u00edchodem regulovateln\u00fdch zdroj\u016f energie v\u0161ak mohl cel\u00fd \u00fakol p\u0159evz\u00edt jedin\u00fd takov\u00fd zdroj.<\/p>\n

Ani zde se v\u00fdvoj nezastavil. Nap\u0159\u00edklad v Rakousku bylo v roce 2005 vyvinuto sva\u0159ov\u00e1n\u00ed CMT neboli \u201ep\u0159enos kovu za studena\u201c, kter\u00e9 bylo p\u0159ipraveno k provozu. P\u0159i tomto procesu je sva\u0159ovac\u00ed proud pulzn\u00ed a p\u0159\u00eddavn\u00fd dr\u00e1t se pohybuje dop\u0159edu a dozadu p\u0159i zachov\u00e1n\u00ed vysok\u00e9 frekvence. To umo\u017e\u0148uje zajistit c\u00edlen\u00e9 odtr\u017een\u00ed kapek. Sou\u010dasn\u011b se sni\u017euje energetick\u00e1 n\u00e1ro\u010dnost a minimalizuje se p\u0159\u00edvod tepla do materi\u00e1lu.<\/p>\n

V roce 2005 byl rovn\u011b\u017e vyvinut proces Cold-Arc. I zde je c\u00edlem minimalizovat p\u0159\u00edvod tepla. Ve\u0161ker\u00e9 z\u00e1sahy do procesu p\u0159eb\u00edr\u00e1 zdroj energie. K tomuto \u00fa\u010delu se pou\u017e\u00edv\u00e1 konstantn\u00ed posuv dr\u00e1tu. K tomu lze pou\u017e\u00edt b\u011b\u017en\u00e9 sva\u0159ovac\u00ed ho\u0159\u00e1ky.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed T.I.M.E.<\/h2>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed T.I.M.E., co\u017e je zkratka pro \u201eTransfered ionised molten energy\u201c, se pou\u017e\u00edv\u00e1 ke zv\u00fd\u0161en\u00ed celkov\u00e9 rychlosti nan\u00e1\u0161en\u00ed. Vyu\u017e\u00edv\u00e1 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v ochrann\u00e9 atmosf\u00e9\u0159e plynu s p\u0159\u00eddavn\u00fdm dr\u00e1tem jako z\u00e1kladem. D\u00edky speci\u00e1ln\u00edm sm\u011bs\u00edm plyn\u016f je zaji\u0161t\u011bna konzistentn\u00ed kvalita, zat\u00edmco produktivita se zvy\u0161uje d\u00edky vy\u0161\u0161\u00ed rychlosti nan\u00e1\u0161en\u00ed.<\/p>\n

Odporov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed<\/h2>\n

Prvn\u00ed zm\u00ednka o odporov\u00e9m sva\u0159ov\u00e1n\u00ed poch\u00e1z\u00ed z roku 1766. Byl u\u010din\u011bn pokus o sva\u0159ov\u00e1n\u00ed k\u0159emenn\u00fdch koul\u00ed pomoc\u00ed kondenz\u00e1torov\u00e9ho v\u00fdboje. V roce 1782 n\u00e1sledovalo p\u0159iva\u0159en\u00ed pru\u017einy hodinek k \u010depeli no\u017ee pomoc\u00ed tzv. um\u011bl\u00e9 elekt\u0159iny.<\/p>\n

Teprve v roce 1857 se znovu za\u010dalo pou\u017e\u00edvat odporov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed, kter\u00e9 jako spojovac\u00ed proces p\u0159edvedl James Prescott Joule. To vedlo k pr\u00e1ci Elihu Thomsona, kter\u00fd zah\u00e1jil svou pr\u00e1ci v roce 1877 a v roce 1886 podal dv\u011b p\u0159ihl\u00e1\u0161ky patent\u016f, kter\u00e9 se t\u00fdkaly sva\u0159ov\u00e1n\u00ed kovov\u00fdch dr\u00e1t\u016f na tupo.<\/p>\n

Henry F. A. Kleinschmidt pak v roce 1897 pomohl dos\u00e1hnout pr\u016flomu v odporov\u00e9m sva\u0159ov\u00e1n\u00ed pomoc\u00ed m\u011bd\u011bn\u00fdch elektrod. P\u0159i\u0161el tak\u00e9 s n\u00e1padem pou\u017e\u00edt sva\u0159ovac\u00ed v\u00fdstupky pro odporov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ke sva\u0159ov\u00e1n\u00ed rybinov\u00fdch desek na kolejnic\u00edch. To vedlo v roce 1910 k v\u00fdvoji metody odporov\u00e9ho v\u00fdstupku a sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v\u00e1le\u010dkov\u00fdch \u0161v\u016f. D\u00edky tomu se od roku 1930 za\u010dalo odporov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed v pr\u016fmyslu hojn\u011b vyu\u017e\u00edvat.<\/p>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed s \u00fazkou mezerou<\/h2>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed s \u00fazkou mezerou se pou\u017e\u00edv\u00e1 ke sva\u0159ov\u00e1n\u00ed zvl\u00e1\u0161t\u011b siln\u00fdch plech\u016f. Ty obvykle vy\u017eaduj\u00ed rozs\u00e1hlou a slo\u017eitou p\u0159\u00edpravu \u0161v\u016f. Aby bylo mo\u017en\u00e9 sva\u0159it cel\u00fd okraj, vytvo\u0159\u00ed se V-spoj.<\/p>\n

A\u010dkoli je u techniky s \u00fazkou mezerou st\u00e1le nutn\u00e1 p\u0159\u00edprava \u0161vu, lze ji v\u00fdrazn\u011b omezit. D\u016fvodem je to, \u017ee ji\u017e nen\u00ed nutn\u00e9 vytv\u00e1\u0159et v\u00fdrazn\u00e9 V. Boky mohou le\u017eet t\u00e9m\u011b\u0159 rovnob\u011b\u017en\u011b vedle sebe. To znamen\u00e1, \u017ee lze sva\u0159ovat plechy o tlou\u0161\u0165ce a\u017e 300 mm.<\/p>\n

V\u00fdrazn\u011b zmen\u0161en\u00fd \u00fahel otev\u0159en\u00ed t\u00edmto zp\u016fsobem sni\u017euje nejen p\u0159\u00edpravu \u0161vu. \u0160et\u0159\u00ed tak\u00e9 v\u00fdpl\u0148ov\u00e9 materi\u00e1ly a mno\u017estv\u00ed pot\u0159ebn\u00e9ho st\u00ednic\u00edho plynu. Je tak\u00e9 zapot\u0159eb\u00ed m\u00e9n\u011b sva\u0159ovac\u00edch per. To zase zkracuje dobu pot\u0159ebnou pro sva\u0159ovac\u00ed proces.<\/p>\n

Obloukov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed trn\u016f<\/h2>\n

Pr\u00e1ce, kter\u00e9 vedly ke vzniku obloukov\u00e9ho sva\u0159ov\u00e1n\u00ed, zah\u00e1jil ji\u017e v roce 1915 Harold Martin ve Velk\u00e9 Brit\u00e1nii. V roce 1920 podal \u017e\u00e1dost o patent, podle n\u011bho\u017e se mezi trnem a kovovou deskou vytv\u00e1\u0159\u00ed elektrick\u00fd oblouk. Oblouk se udr\u017euje po ur\u010ditou dobu, kterou lze nastavit. Na konci je pak \u0161roub pono\u0159en do roztaven\u00e9 l\u00e1zn\u011b elektrickou, mechanickou nebo pneumatickou silou.<\/p>\n

Ve 40. letech 20. stolet\u00ed pracoval Ted Nelson na zjednodu\u0161en\u00ed \u0161roubov\u00fdch spoj\u016f, kter\u00e9 se pou\u017e\u00edvaly k upevn\u011bn\u00ed d\u0159ev\u011bn\u00fdch prken p\u0159\u00edmo na ocelov\u00e9 desky. Do t\u00e9 doby se k tomuto \u00fa\u010delu pou\u017e\u00edvalo koutov\u00e9 sva\u0159ov\u00e1n\u00ed. Nahradil ho \u0161roubem se z\u00e1vitem, kter\u00fd se tavil elektrick\u00fdm obloukem. Sva\u0159ovac\u00ed za\u0159\u00edzen\u00ed jej pak pono\u0159ilo do roztaven\u00e9 l\u00e1zn\u011b. Pomoc\u00ed skl\u00ed\u010didla a elektromagnet\u016f byl svorn\u00edk zvednut a dr\u017een tak, aby se vytvo\u0159ila konstantn\u00ed d\u00e9lka oblouku. Doba sva\u0159ov\u00e1n\u00ed se nastavovala pomoc\u00ed \u010dasova\u010de.<\/p>\n

Magneticky pohybliv\u00fd oblouk<\/h2>\n

V roce 1942 podal J. W. Dawson v USA patentovou p\u0159ihl\u00e1\u0161ku, kter\u00e1 popisovala sva\u0159ov\u00e1n\u00ed na tupo pomoc\u00ed rotuj\u00edc\u00edho oblouku jako zdroje tepla v radi\u00e1ln\u00edm magnetick\u00e9m poli. Tento postup byl \u0161iroce pou\u017e\u00edv\u00e1n v 50. a 60. letech 20. stolet\u00ed, zejm\u00e9na v Sov\u011btsk\u00e9m svazu. V 70. letech 20. stolet\u00ed se pak pou\u017e\u00edval tak\u00e9 v N\u011bmecku. Rota\u010dn\u00ed oblouk byl v\u0161ak jako zdroj tepla pro sva\u0159ov\u00e1n\u00ed na tupo nahrazen prstencovou p\u0159\u00eddavnou elektrodou a ozna\u010dov\u00e1n jako sva\u0159ov\u00e1n\u00ed MBP.<\/p>\n

Z\u00e1v\u011br<\/h2>\n

Sva\u0159ov\u00e1n\u00ed vzniklo jako p\u00e1jen\u00e9 spoje u Sumer\u016f a Chetit\u016f. N\u00e1sledovalo sva\u0159ov\u00e1n\u00ed ohn\u011bm, kter\u00e9 bylo po tis\u00edce let jedinou metodou v\u00fdroby kovov\u00fdch n\u00e1stroj\u016f, artefakt\u016f a zbran\u00ed. S rychl\u00fdm pr\u016fmyslov\u00fdm rozvojem v 19. stolet\u00ed se pak roz\u0161\u00ed\u0159ily nov\u011bj\u0161\u00ed a sofistikovan\u011bj\u0161\u00ed postupy sva\u0159ov\u00e1n\u00ed. To pokra\u010dovalo a\u017e do dne\u0161n\u00edch dn\u016f.<\/p>\n

\u010casto kladen\u00e9 ot\u00e1zky o sva\u0159ov\u00e1n\u00ed<\/h2>\n<\/div><\/div>
<\/div>