Smlouva o dílo - hospodárná, nikoliv jen nákladové středisko

Je Smlouva o dílo ekonomicky životaschopné, nebo to jen způsobuje další náklady? Otázkou dumpingu pracovních sil jsme se již zabývali u smluv o dílo. Když se na to podíváme chladně, je to již odpověď, ale otázka jde mnohem dál.

Mzdový dumping se obvykle provádí pomocí fiktivních pracovních smluv, takže tato extrémní forma úspory nákladů není součástí úvah v této kapitole. Důraz je zde spíše kladen na skutečnost, že se nakupují kapacity, dovednosti a znalosti. Ty musí být odměňovány, což vyvolává otázku: Je výhodnější odměňovat závod než udržovat kapacity v rámci podniku v podobě většího počtu zaměstnanců a dalších zdrojů?

Nákup kapacit

Smlouva o dílo je prostředkem k využití kvalifikovaných pracovníků v případě potřeby. Lze zakoupit i jiné kapacity. Patří sem více pracovníků, ale také materiální zdroje. Pokud si přepravní společnost objedná dopravce jako smlouvu o dílo a pracovní společnost, smlouva pravidelně zahrnuje řidiče, tj. personál, a dopravní prostředky, tj. materiální zdroje.

Pokud jsou smlouvy tak jednoduché jako v tomto příkladu, je to jasný kompromis. Má přepravní společnost dostatek přepravních úkolů na dostatečně omezeném území, aby to ospravedlnilo použití vlastních řidičů a vozidel? Zjednodušeně to znamená: byli by řidiči a vozidla plně využiti, nebo by docházelo k nákladným prostojům? Pokud je kapacita plně využita, je to přinejmenším potenciálně levnější nebo alespoň finančně rovnocenné objednání přepravních služeb u jiné společnosti. Kromě toho by však vyvstaly otázky bezpečnosti, jako je pojištění nebo právní otázky. Nic z toho by pro přepravní společnost nepředstavovalo problém, pokud by si objednala přepravní společnost.

Již zde je patrné, že některé oblasti odpovědnosti zahrnují více než jen osobní náklady. Je proto nutné zvážit, co je v každém jednotlivém případě ekonomicky únosné. Pokud však dodávka probíhá na tak velkém území, že je to ekonomicky obtížně dosažitelné, nepřichází již v úvahu určení dodavatele v podobě spediční firmy. Ten je jednoznačně zkušenější a především levnější. Kalkulace vypadá pro všechny oblasti přibližně takto. Jakmile se pravidelně objevuje volné místo pro zaměstnance nebo materiál, vyplatí se objednat si smluvní pracovní firmu.

Zakázky v rámci okrajových úkolů nejsou z hlediska této zásady problémem. Pro zásilkovou firmu je hlavní činností získávání zákazníků a výběr výrobků. Doručování je periferním úkolem, který mohou lépe zvládnout specialisté v této oblasti.

Smlouva o dílo v rámci hlavní činnosti

V rámci hlavní činnosti je však mateřská společnost specialistou. Smlouva o dílo a pracovní smlouva zde proto pravidelně představuje menší ekonomický přínos. Hlavní činnost je z definice hlavní oblastí odpovědnosti podniku, který se postavil do pozice specialisty. Pokud nedokáže dobře plnit specializované úkoly, nejedná se ani o hlavní činnost.

Z tohoto pravidla však existují výjimky: zásilková společnost může pověřit webdesignéra, aby podpořil získávání zákazníků pomocí vhodně propracovaných webových stránek. Je to součást hlavní činnosti nebo okrajový úkol? To je sporné. Teoreticky je získávání zákazníků hlavní činností, ale IT je pouze okrajovým úkolem. V tomto případě je třeba se zaměřit spíše na to, do jaké míry IT hraje roli při získávání zákazníků. Vzhledem k tomu, že se jedná o návrh webových stránek, který se nemusí navrhovat opakovaně, lze to považovat za okrajový úkol.

Smlouva o dílo a práce pro získání zákazníka

Ale co jmenování marketingové společnosti? Ta také pomáhá při získávání zákazníků. Opět se může odvíjet od toho, jak často a jak dlouho marketingová společnost svou práci v této oblasti vykonává. Lze polemizovat o tom, do jaké míry je marketing vlastně hlavním úkolem zásilkové firmy. Teoreticky se specializuje na prodej a každý dobrý marketér ví, že marketing a expedice nejsou totéž.

V případě pochybností je tedy otázkou výkladu, zda hlavní oblast podnikání existuje, či nikoli. I v hlavní oblasti je někdy nutné využít dovednosti, které nejsou součástí podniku, protože jsou potřeba jen zřídka, a proto by po zbytek času byly nečinné.

Nakonec záleží víceméně na tom, zda se jedná o okrajový úkol, nebo o hlavní oblast. U periferního úkolu to lze vždy přenést, pokud by vlastní síly znamenaly příliš velkou kapacitu v této oblasti. To pak lze provádět i trvale.

V hlavní oblasti podnikatelské činnosti je tato otázka v podstatě stejná, ale odpověď je třeba vykládat mnohem úžeji. To znamená, že pokud je to možné, měli by úkoly plnit vlastní zaměstnanci podniku a kapacity by měly být nakupovány pouze tehdy, pokud jsou časově omezené a pokud by vytvářely tolik nečinnosti v jejich práci, pokud by se jednalo o běžné zaměstnance.

Riziko ve smlouvě o dílo

Pokud zaměstnanci vykonávají práci jako zaměstnanci hlavní společnosti, je s tím spojeno mnoho rizik. Pokud jde o ziskovost, je jedno riziko obzvláště zajímavé, a to otázka, kolik bude nakonec stát dosažení určitého výsledku.

Zaměstnanci jsou placeni od hodiny. Potřebují-li jich k vytvoření díla více, stojí tato práce také odpovídajícím způsobem více. Zhotovitel ve smlouvě o dílo je placen za úspěch díla. Pokud potřebuje více pracovního času, je to jeho riziko. Na odměně se tím nic nemění.

Kromě toho existují další rizika, která zde již byla zmíněna: Jedná se o riziko prostojů s nákladnými mzdovými náklady, riziko škody způsobené zaměstnancem, riziko zničení díla a další příklady. Všechna tato rizika se smlouvou o dílo přenášejí také na zhotovitele.

Ekonomická efektivnost smlouvy o dílo

Jednou z nejdůležitějších povinností vyplývajících ze smlouvy o dílo a o poskytování služeb je povinnost objednatele zaplatit odměnu za dílo. Odměna je splatná po úspěšném převzetí díla. To znamená, že objednateli vznikají náklady pouze v případě, že je dosaženo požadovaného výsledku. Není-li úspěch, nejsou ani náklady.

Odměna za práci je stanovena ve smlouvě. Objednatel tedy od počátku ví, kolik bude muset za vytvoření díla zaplatit. Může však dojít k odchylkám. Pravidelně se tak děje například v případě, že klient vznese požadavky na změny. Zhotovitel má právo navrhnout úpravu odměny za dílo a její výše.

Další výjimky zahrnují splátky nebo platby v milnících po částečném dokončení díla. I to je však smluvně dohodnuto předem, a proto lze od počátku počítat s časovým a finančním vyjádřením.

Ve smlouvě o dílo a službách je zhotovitel povinen provést přípravné práce. Dílo musí být nejprve zhotoveno a poté převzato objednatelem. To znamená, že objednatel má možnost posoudit dílo a zjistit vady ještě před provedením platby. Tím se výrazně zvyšuje jistota objednatele na úkor zhotovitele.

V zásadě ani v případě velmi rozsáhlých projektů v hodnotě několika milionů eur nelze po zhotoviteli požadovat, aby zaplatil odměnu za dílo před jeho převzetím. Od toho se však pravidelně odchylují smluvní ujednání, splátkové platby a platby podle dokončených částí díla. Nicméně právní situace je taková, že objednatel je výrazně zvýhodněn. I když provede platbu v rámci smluv před dokončením celého díla, může po zhotoviteli požadovat zálohu nebo zadržet tlakovou přirážku, pokud byly zjištěny vady.

Promlčecí lhůta pro nároky na zaplacení prací nebo odstranění vad začíná obecně běžet převzetím díla. Pokud k převzetí nedojde, protože například dílo nebylo dokončeno podle představ, nároky z toho vyplývající se nepromlčují.

Smlouva o dílo - dodatečné náklady

Při tvorbě díla mohou někdy vzniknout dodatečné náklady. Tyto dodatečné náklady je však třeba odlišit od nákladů vzniklých v důsledku změny objednaného díla. Pokud objednatel změnil popis, požadované provedení nebo jiné vlastnosti díla, musí nést i dodatečné náklady na vytvoření díla v souladu s novými specifikacemi.

Nezávisle na tom je zde však důležitá otázka, co se stane s dodatečnými náklady, které vzniknou beze změny specifikací. Z hlediska práva a soudů stojí proti sobě odborník a laik. Zhotovitel byl jmenován právě kvůli svým zkušenostem, odborným znalostem a dovednostem. Proto je považován za odborníka. Objednatel naproti tomu zadává úkol, který sám nevykonává, s jehož provedením nemá zkušenosti a u něhož nedokáže odhadnout, jaké náklady mu vzniknou.

Za vypracování bezplatného odhadu nákladů je proto odpovědný zhotovitel. Na základě tohoto odhadu se vypočítá cena díla. Ten je pak smluvně pevně stanoven a nelze jej bez zvláštního důvodu měnit.

Zvláštní důvody, které umožňují změnu odměny za práci, musí být pro obě strany nepředvídatelné. Musí být také natolik závažné ve svých důsledcích, že nelze rozumně očekávat, že smluvní strany dodrží původní dohodu. V takovém případě se obě strany mohou dohodnout na nové odměně, mohou smlouvu vypovědět, soudce může upravit výši dohody nebo povolit zrušení smlouvy.

Objednatel je tedy velmi dobře chráněn před jednostranným zvýšením odměny za práci. To mu dává jasnou jistotu z právního hlediska, ale také z hlediska finančního plánování.

Zhotovitel nese odpovědnost

Ve smlouvě o dílo a službách se dluží úspěšné vytvoření díla, nikoli práce na něm. Nejde o čas, prostředky ani o to, jaké služby přesně byly poskytnuty. Důležité je pouze dílo a to, že bylo vytvořeno v souladu s popisem ve smlouvě.

Zhotovitel jedná samostatně. Tím se objednatel zbavuje jakékoli odpovědnosti. To znamená, že nemusí vyhledávat, zaměstnávat, řídit, školit ani platit smluvní pracovníky. Za to vše je odpovědný zhotovitel.

Smlouva o dílo - právo na odstoupení od smlouvy

Objednatel má rovněž výhodu, pokud jde o zrušení smlouvy o dílo. Smlouvu může kdykoli vypovědět bez udání konkrétního důvodu. Objednatel se tak může sám rozhodnout, zda a jak dlouho chce se zhotovitelem spolupracovat.

Zhotovitel má sice také právo smlouvu vypovědět, ale musí k tomu mít konkrétní důvod. To znamená, že je to objednatel, kdo drží otěže, což zase značně usnadňuje plánování, zejména z ekonomického hlediska.

Závěr

Pokud se jedná o okrajovou činnost a zdroje podniku nejsou dostatečně využity k plnění těchto úkolů, vyplatí se pověřit smluvní servisní firmu. Rovněž se vyplatí jmenovat dodavatelskou firmu, pokud se jedná o klíčový úkol podniku a pro jeho splnění jsou nakoupeny určité dovednosti a odborné znalosti. Nakoupené kapacity však mají pouze dočasný význam, nebo pokud by byly k dispozici jako stálé kapacity, docházelo by k jejich dlouhodobému neobsazení.

Ve smlouvě o dílo a službách nese většinu rizik zhotovitel. Odpovídá za personál, odpovídá za škody, nese riziko ztráty díla a nedostane odměnu, pokud dílo není dokončeno podle popisu.

Kromě dostatečného využití dostupných zdrojů vyplývá ekonomická efektivita z přenosu rizik a ze skutečnosti, že platba za práci je splatná až po převzetí úspěšně dokončeného díla. Pokud dílo není dokončeno podle požadavků, je platba zrušena. Pokud se zvýší úsilí potřebné k vytvoření díla, a to i z hlediska času, odměna za dílo se nemění.

Zhotovitel navíc pracuje na vlastní odpovědnost. Tím se snižuje pracovní zatížení zadavatele. V neposlední řadě má zadavatel vůči zhotoviteli mnohem jednodušší právo odstoupit od smlouvy, takže může kdykoli odstoupit od smlouvy, pokud to považuje za nutné.

Často kladené otázky týkající se ziskovosti smlouvy o dílo a pracovní smlouvy